Lukavický Masopust poosmnácté

Ano, POOSMNÁCTÉ, POOSMNÁCTÉ, POOSMNÁCTÉ! Tímto se omlouvám, že jsem už vloni uvedla v omyl čtenáře Hlasatele  a sledovatele webových stránek Obce. Špatně jsem to spočítala! Tak tedy osmnáctý masopustní průvod byl zahájen 10.2. 2024 v 10.00 před bývalou hospodou "U Bílé růže".  Organizátorka Eva požádala pana starostu o povolení průchodu obcí, pak prvním tancem zahájili program a po několika skladbách se průvod dal do pohybu. Na rozdíl od  minulých let letos maškary nezavítaly ani  do Lišic, Doufali jsme, že milovníci  tradic z ostatních částí Obce se za maskami vypraví i do Lukavice. Lišičtí přece jen nezklamali a dostavila se delegace masek z Lišic: kolekce dopravních značek, cedule s názvem obce,  první lišický semafor a kapesní policajt. V průvodu byli nepřehlédnutelní lukavičtí fotbalisté, kteří byli napadeni výsadkem Marťanů! Jak tohle mohlo dopadnout? Za Hájenkou se hrnuly další masky, zvířátka, pohádkové postavy, šašek, řezník, mouchy, vodnická rodina, hmyzí rodinka mnich i čertík,  Mexikánec, cikánka,Turek (ne Turek, ale Turek!), Šmoulinky, Wednesday Addams, Ronja, dcera loupežníka, Vilém Tell, dvě jahody, LEGO panáčci,  dvojčlenná posádka Lukavického asfaltového bobu, princezny i víly, obří i dětská porce popcornu. 

Byla jsem jednou ze čtyř much a moc mne trápilo, že nebudeme mít co obletovat, že nám prostě chybí....chybí...,no, že nemáme žádné h.vno! Tohle přání se mi splnilo, sotva jsem se pustila od sýpky k hospodě. Hnedka jsem měla na každé botě jedno! A to druhé, toužebné přání organizátorů i masek se také splnilo, po řadě pošmourných a deštivých dní byl sobotní den teplý a slunečný, snad se za nás přimluvili naši svatí patronové Petr a Pavel! Tentokrát nebylo tolik diváků a bylo i méně osvěžoven, protože se loňští diváci přesunuli do průvodu, více než polovinu tvořily rodiny s menšími dětmi. A to je dobré znamení!  Celkem se ukázalo 66 masek (pokud věříte mému počítání), nejmladším byly pouhé čtyři měsíce - Alžbětka Turková a Šimon Brudna. Nejstarší byla asi   jedna z much, ale  na křídla jí šlapali plavec Karel a pan policajt Hrubý. Pan Jaroslav Hrubý a jeho syn Zdeněk s dětmi byli také jedinou rodinou, která měla v průvodu zástupce tří generací.  Průvod prošel obvyklou trasu, skončil v Chovatelně, kde jsme si po obědě v hospodě i v zahrádce před hospodou ještě s Hájenkou zazpívali a slíbili si: "Za rok zase!" Zbývá poděkovat organizátorům, naší milé Hájence a všem divákům za bohaté pohoštění i dárky do pokladniček, které budou využity zase při financování dalších kulturních akcí.