Snopoušovská studánka
Ve stínu lesních velikánů,
kde srnky chodí blíž,
večer za ticha, klidu
sýčka uslyšíš.
Nedaleko hájovny,
kde roste temné kapradí,
tam voda zdravá, křišťálová,
na kraji lesa pramení.
S radostí tam chodila
snopoušovská ves,
se džbánkem i kbelíkem,
domů vodu snést.
Z číše vodu popíjely
malí skřítci, víly,
když léto už usínalo,
kvetly zlatobíly.
