Přírodní rezervace Zlín

Teplomilný smíšený les s mimořádně bohatými společenstvy hájové vegetace.
Les na hřbetu vrchu Zlín (385,6 m n. m.), 1,5 km západojihozápadně od obce Snopoušovy. Rezervací vyhlášeno 1965, novelizováno 1987 a 2000

Katastrální území: Lišice, Snopoušovy, Krasavce
Nadmořská výška: 352 - 396 m
Výměra: 17,75 ha

GEOLOGIE

Horninový podklad tvoří velké těleso meta­bazaltů ("spilitů“) svrchního proterozoika, které tvoří ve vrcho­lových partiích území drobné skalní výchozy. Povrch je pokryt středně hlubokými, typickými (kyselými) kambizeměmi s lo­kálními přechody k mělké kam­bizemi rankerové až rankerům (rankeru typickému), méně lito­zemím.

HISTORIE

Les patřil od 17. století (snad i dří­ve) do začátku 20. století k pan­ství Dolní Lukavice. Na začát­ku 20. století pokrývala hřbet vrchu- Zlín mozaika hajních a keřových společenstev a ploch bez dřevin. Porosty byly protká­ny stezkami. Stála tu výrovna,již dnes připomínají jen základy, na stezkách se líčívaly sklopce na škodnou. Území se využívalo dlouhou dobu jako bažantnice.

KVĚTENA

Vrch Zlín po­krývají teplomiLné mochnové doubravy Potentillo albae­-Quercetum  s dubem zimním (Quercus petraea),  d.     letním(Q. robur), habrem obecným (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris), na se­verním a východním svahu pře­cházející v dubohabřinu svazu Carpinion. Ostrůvkovitě se roz­růstají keře zimolezu pýřitého (Lonicera xylosteum). Zdejší koncentrace zvláště chráněných a vzácných teplomilných druhů rostlin nemá na Plzeňsku obdo­by. Roste tu plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia), p. tmavý(P.obscura), zimostráz-zek alpský (Polygaloides cha­maebuxus), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum co­rymbosum), zvonek broskvoňo­listý (Campanula persicifolia), z. klubkatý(C. glomerata), lilie zlatohlávek (Lilium martagon),hvozdík pyšný pravý (Dianrhus sliperbus subsp. superbus), me­dovník velkokvětý (Melirris melissophyllum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum),  k.vonný(P.odoratum), jetel alpínský (Trifolium alpestre), smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava obecná prostřední (Car­lina vulgaris subsp. intermedia), bojínek tuhý (Phleum phleoi­des), růže keltská (Rosa gallica), černo-hlávek velkokvětý (Prunel­la grandiflora) a jaterní k troj­laločný (Hepatica nobilis). Ně­které druhy jsou z této lokality známy již více než 100 let. Se­verní okraj chráněného území je narušen výsadbou smrku. 
 

ZVÍŘENA

Fauna obratlov­ců odpovídá biotopu na přecho­du mezi lesem a zemědělskou krajinou. Množství doupných stromů vytváří vhodné prostředí pro ptáky hnízdící v dutinách. Při entomologickém průzkumu bylo zjištěno 300 druhů hmyzu, z toho 75 druhů nosatců (např. Curculio pellitus, Coeliodes dryados) a 58 druhů nočních i denních motýlů. Z hlediska fauny nosatců, ale i jiných sku­pin hmyzu, představuje chrá-ně­né území významné útočiště quercikolních druhů zacho-va­lých teplých doubrav. Za zmín­ku  stojí druhy teplých doubrav – tesaříci  Pedostrangalia reves­rita a Anaesthetis testacea, kozlíček Mesosa nebulosa, no­satec Lasiorhynchites cavifrons, stehenáč Oedemra podagrariae a drabčík Plarydracus chalcocephalus

LESNICTVÍ

Největší podíl tvoří duby ve věku 80 let s pří­měsí habru, místy jsou vtrouše­ny stromy staré 60 a 100 let. Na severní okraj byly v minulosti vysázeny smrkové monokultury, roztrou-šeně do porostu i další nepůvodní druhy - modřín, bo­rovice a trnovník akát. Hospo­daření bylo v minulosti podříze­no potřebám bažantnice, proto jsou kmeny stromů vlivem čas­tého
seřezávání vrcholů pokrou­cené, dělí se do několika termi­nálů a mnohde jsou napadeny hnilobou.  

ve formátu pdf zde