Obec Dolní Lukavice
obecDolní Lukavice

Jak probíhal advent a Vánoce v Krasavcích

Jak probíhal advent a Vánoce v Krasavcích 1

Historické postřehy pana Václava Kvídery

Narodil jsem se v roce 1931 v Krasavcích. Některé zvyky zůstaly stejné, jiné se změnily. Advent jsou čtyři neděle před Štědrým dnem. Za dob mého dětství jsme jako děti v převlecích čerta, mikuláše a anděla obcházely 5.prosince večer ves. Dostaly jsme nějaké dobroty v každém domě. Na Lucii, 13.prosince, ves obcházely Lucie. Už si na to matně vzpomínám, ale Lucie byla vždy oděná v plášti a měla šátek. Za války jsme také chodili na faru na zkoušku ve zpěvu. Zpívali jsme koledy v němčině, nejlépe si vybavuji Tichou noc, tu znám v němčině dodnes. Dnes každý před Vánoci uklízí a honí se za dárky. To dříve nebylo. Venkovská stavební měla malá okénka, která se nemyla, mnohde byla podlaha z udusané hlíny, která se také nemyla a při mnoha dětech to hospodyně ani nemohla stačit. Na Štědrý den jsme dodržovaly zvyky. Ráno jsme šli na zahradu a ovazovaly jsme stromy povříslem (tj. svazkem slámy). Přitom jsme říkali: „Jablůňky, švestičky, hruštičky, ovazujte se, přijde na vás mráz, posekáme vás. Na naší úrodu, na sousedovic mráz.“  Na plotně tatínek rozehřál olovo, které se lilo do kbelíku a my jsme si pak svou bujnou fantazií leccos domýšleli. Pouštěli jsme lodičky ze skořápek z vlašských ořechů (se svíčkou), z vyprávění dědečka vím, že děvčata házela střevíc, a když špička ukázala ke dveřím, děvče čekala svatba a odchod z domova.  Pro stromek se chodilo do lesa (obecního – Hajska). Tehdy si ho každý šel uříznout. Fungovalo to tak, že podle výměry polností, náležel hospodáři jistý podíl kubíků dřeva. Sedlák tudíž dostal hodně, pololáník méně a chalupník nejméně. Toto také zahrnovalo práci v lese, sázet stromy, vyklízet spadané větve a další práce. Mívali jsme smrček a na něj jsme navěsili zpravidla perníčky nebo papírové řetězy, které jsme vyráběli a slepovali ve škole. Využívalo se také přírodnin, z mechu jsme vyráběli zvířátka atd. Za války nic jiného nebylo. Celý den jsme se museli postít a jedlo se až večer. Před večeří jsme se museli pomodlit za zesnulé. Pak jsme dostali rybí polévku a kapra se salátem. Maminka na Štědrý den připravovala namočené sušené švestky, hrušky a křížaly. Jedlo se to místo cukroví, které se nepeklo, jen perníčky a nesměla chybět vánočka. Večer vsí chodil obecní pastýř, který troubil na lesní roh. Lidé mu dávali výslužky (vánočku apod.).  Pak se chodilo na půlnoční do Dolní Lukavice. Jako malé děti jsme s rodiči nechodily, až později, kdy v lukavickém kostele mše sloužil farář Mráz a Vrba.  Děda mi vyprávěl, že z Řeneč a Vodokrt přes Krasavce vždy chodilo celé „procesí“, když v Řenčích ještě neměli kostel.  Na Štědrý den každý hospodář přilepšoval dobytku. Dávali jsme mu mrkev, ovoce a na zahradu jsme dávali rybí kosti, to se tehdy tak dělalo, byl to zvyk.  Ani s dárky se to tehdy jako dnes nepřehánělo. Děvčata obvykle dostala panenku, dřevěné kohouty, kuchyňku na hraní a kluci houpacího koníka. Největší radost jsem měl bezpochyby ze špuntovky (flinty na špunty). Na tu vzpomínám dodnes.

Z vyprávění Václava Kvídery sepsala Mgr. Eva Horová

Datum vložení: 11. 12. 2018 21:02
Datum poslední aktualizace: 13. 12. 2018 17:57
Autor: Správce Webu

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

dnes, čtvrtek 28. 3. 2024
déšť 14 °C 4 °C
pátek 29. 3. oblačno 19/3 °C
sobota 30. 3. jasno 22/7 °C
neděle 31. 3. oblačno 17/8 °C