ČSCh Dolní Lukavice

Český svaz chovatelů 2018

V současné době předsedou ČHSCH je Radislav Kozel z Chlumčan.

Chovatelé:

Tomáš Harviš, Dolní Lukavice (jednatel)

Václav Mašek, Dolní Lukavice

Václav Dvořák, Dolní Lukavice

Jan Pintíř, Dolní Lukavice

Michal Divišovský, Dolní Lukavice

Václav Kvídera, Krasavce

Vzpomínky na holubářství

Holubářství se u nás dědilo jako třeba včelaření z generace na generaci. Vývoj byl trochu jiný. Dočetl jsem se, že holuby dříve chovala vrchnost. Holubi původně pocházeli z holuba skalního, což byl holub jednoho druhu a jedné barvy. Jakmile si je mohli pořídit lidé z nižších sociálních vrstev, rozšířili jejich chov a s jejich rozvojem roste i velikost a mění se barva. Když se dříve šlo po vsi, holubník byl snad v každém hospodářství, avšak i ještě dnes jsou někde zachovány. Holubníky nebo tzv. budníky byly různých tvarů a velikostí (kulaté, hranaté, na kulatém sloupu). Na našem hospodářství byly budníky na několika místech, pod přepychem střechy nad záspi, nad chlévcem prasat a také u pilířů vrat.

U nás holuby začal chovat můj praděda (*1834), děda (*1872), táta (*1901) a já (*1935). Za tu dobu se rozvoj holubářství tak rozmohl, že druhů je tolik, že ani všechny neznám. Začaly se i zakládat holubářské spolky, konat výstavy (každý holub musí mít kroužek), kde jsou holubi oceňováni a hodnoceni zkušenými posuzovateli. Holubi se dělí na užitkové, okrasné a sportovní, podle toho se hodnotí a to je označeno na výstavním lístku a obodováno. Jezdívali jsme také na holubářské trhy do Plzně, Klatov a dalších měst. Dnes jsou hranice otevřené, a tak holubáři jezdí a vystavují v různých státech. Zároveň je větší možnost koupit nebo prodat holuby a oživit krev do chovu. Jsou krásné na výstavách a je radost se na ně dívat, hlavně doma na dvoře a na střeše. Je jen velká škoda, že jich ubývá. Doba je jiná, lidé žijí jinak a mají jiné zájmy. Táta mi kolikrát řekl: „Ty jdeš ráno za tmy do práce, skoro za tmy se vracíš domů a holuby skoro ani nevidíš.".  Holubi se chovají ve všech vrstvách obyvatel a chovatelé se mezi sebou nazývají přáteli. Při setkání se zdraví „Letu zdar“. Je velká škoda, že chovatelů ubývá ve všech oborech chovatelství. Byl jsem v organizaci v Přešticích a pak jsme založili organizaci v Dolní Lukavici, ve které byl i můj otec a syn Václav, který choval nejen holuby, ale také králíky.

Václav Kvídera, Krasavce

Foto z historie