Patrně první zmínky o lišické hospodě nacházíme v polovině 18. století. Záznamy uvádějí 15 hospodářů, obecní kovárnu, hospodu a panský mlýn. Z Kroniky obce Lišice (1918 – 1973) se dozvídáme že v roce 1927 byla schválena hostinská živnost panu Josefu Tolarovi z Lišic č.p. 1. Hostinec byl hojně využíván, konaly se zde např. i volby či zasedání obecního zastupitelstva. Za druhé světové války byly do Lišic na místo „u kříže“ (mezi Lišicemi a Hradčany) umístěny světlomety. Němečtí vojáci, kteří měli službu u těchto světlometů byli ubytováni v hostinci u Tolarů, kde jim paní Marie Tolarová vařila. V květnu 1945 v hostinci U Tolarů poslouchali v rádiu zprávy: „Rozhlasový přijímač hostinského Tolara po celý den a noc bez přestávky byl v činnosti a zprávy z něho poslouchány byly všemi těmi na návsi. Třeba že pršelo, kteří se radovali znovu z nabyté svobody“ stojí v lišické kronice. 10. června 1945 se před hostincem konala první veřejná schůze po válce. Hospoda prosperovala i po válce a o své štamgasty neměla nouzi. V roce 1961 hostinec U Tolarů vyhořel. V roce 1965 byla zřízena nová šachta na spouštění piva do sklepa v hostinci U Tolarů. K vybudování šachty přispěl úraz paní Tolarové, která si zlomila nohu v kotníku, když se závozníkem skládali sudy do sklepa. V roce 1969 pan Tolar onemocněl, v hospodě se vystřídalo hodně nájemců. Hospoda ale fungovala ještě krátce po Sametové revoluci.
Eva Horová (Klepsová)