Jubilejní 20. dolnolukavický masopust

Jubilejní Lukavický Masopust se opravdu vydařil.

Poslední sobotu v masopustním období vydařil,  tedy 14.2. 2026, se před bývalou hospodou U bílé růže začaly  pomalu scházet masky i věrní diváci. Ale cosi chybělo! Nač se čekalo? Inu, na naši milou Hájenku, která to jubileum pojala  ve velkém stylu:  muzikanti se  vezli  na alegorickém voze, který byl celý ověnčený  barevnými fáborky a balonky. To bylo slávy! Pan starosta zařečnil  z improvizované tribuny a mluvčí masek Čurýk Eva požádala o klíč od Obce. Pak muzikanti zahráli první sólo pro starostu a mluvčí masek, slezli po štafličkách z tribunky  a postavili se do čela průvodu. Mezitím davy zhoustly. První společná fotka (než se to rozleze  a rozuteče ) a sčítání lidu . Jako samozvaná sčítací komisařka upozorňuju, že napříště každé započítané masce procvaknu ucho konduktérskými kleštičkami! Jak se mám soustředit při takovém hemžení maškarek, jak to mám zapsat do dějin?  Napočetla jsem 108  masek, ale bylo jich asi víc. Nepovedlo se mi určit ani nejmladší masku, nejstarší masky- věkově i služebně- si vykračovaly v průvodu jako čurýci za řezníkem.

K mému velkému zklamání  auto s pohodlným posezením i stoly odjelo, doufala jsem, že je to sběrný vůz, který bude po trase sbírat  padlé.

Nu, nevyšlo to. Průvod se vydal po obvyklé trase a k obvyklým hostitelům. Vzhledem k počtu masek a rychlosti malých maškarek naše zastávky nepřipomínaly  freundschaftbesucht”, ale spíš nálet sarančat.  Nejvíc to odnesli u Turků (mají smůlu, jsou první na ráně! ) a u Mašků. Tam je už po mnoho let vždycky kritický bod průvodu. “Stanice pivní pomoci “ má sortiment bohatší  než leckterá prodejna,  nápoje alko i nealko, malé maškarky si hrají a honí se po paloučku, mlsají bonbóny  a  čokoládu a ti ostatní zpívají, tančí a připíjejí si s hostitelem na zdraví a na pohodu. Muzikanti hrají jednu písničku  za druhou a nikomu se nechce dál. Ale nedá se nic dělat, i jinde hostitelé čekají. Už pár let průvod vždy spořádaně  a relativně ve střízlivosti dorazí do cíle. Je to hlavně tím, že přibylo malých maškarek, zúčastňují se celé rodiny s malými dětmi, a tak se i hostitelé  přizpůsobili a nabízejí teplý čaj, nealko pití i sladkosti. Všechno bylo moc dobré a děkujeme za pohoštění!

A koho jsme letos mohli vidět? Masky byly vymazlené, některé přepychové a dotažené do posledního detailu, některé  zcela minimalistické: třeba “kámen- nůžky- papír” nebo bikeři.

O Masopustu se zapomene na všechny předsudky - v průvodu kráčí banda lidožroutů ( kulturní úderka z Lišic),  kovbojové  i s koněm, celá rodina pirátů, cikánky, kolotočář, dvě piva- pořádné tupláky, rodina kuželů, maličké víly, celé zvířecí rodinky, dokonce i Marťan, který se pokoušel odnést malého Jindříška, babička se šátkem a dědek se štramáckou  “ přehazovačkou”, celá rodinka tučňáků, zajíci, tři prasátka s vlkem, tři pořádně vykrmení pašíci se  řezníkem, dvě křehké medúzy, hned několik Karkulek, dokonce i s babičkou a vlkem, pořádně osvalená Sněhurka, krásná zlá královna i obří trpaslík, z Krašavec  dorazily zaručeně jdoucí stojací hodiny s doprovodem. Až  přecházel zrak a rozum zůstával stát!

Průvod skončil v Chovatelně, která má již nového provozovatele. Muzikanti usedli pod obrázek strejdy Kvíderojc a hráli až do pozdního odpoledne.

Tenhle Masopust se opravdu vydařil! Škoda jen, že  nám počasí nepřálo tak jako v minulých letech, takže rodiny s malými dětmi raději ani   neušly celou trasu. 

Děkujeme organizátorům, naší skvělé Hájence, děkujeme divákům za přízeň i za příspěvky do kasiček a hostitelům za bohaté a chutné pohoštění, děkujeme fotografovi panu Živnému za mistrné zachycení atmosféry našeho Masopustu!

A jedno osobní vyznání: Moji známí se často  diví, proč právě já, jinak starý jezevec, který je nejraději zalezlý ve své noře, proč právě já se řítím každý rok s takovým nadšením  do průvodu a dělám ze sebe šaška, blázna a kašpara. Ano, ze dvaceti Masopustů  jsem se zúčastnila 

osmnácti -  dvakrát omluvena, neb jsem měla službu. Považuji se tedy  za  “zdravé  jádro”. A proč Masopust tak miluju? Stačí se podívat na krásné fotky pana Vašíka Živného: radost,veselost, nadšení, tři generace jedné rodiny v průvodu- a ta nejstarší čtvrtá jako divák tančí s Vlkem. Šťastné děti, které blbnou s rodiči i s kamarády. Dospělí, kteří se po čase zase sejdou, zazpívají si i popijou spolu. 

Štěstí, radost a pohoda.

To je Masopust v Lukavici. 

Zapsalo starý prase. Zase.

P. S. :Všechny fotky z masopustu jsou k dispozici na Zoneramě od dvorního fotografa Vény Živmého