Pořad Modrá krev - Hildprantové

Pořad můžete shlédnout zde

Když zámek Dolní Lukavice koupil velvyslanec a diplomat JUDr. Ferdinand Veverka (1887-1981), obýval ho s manželkou Kornélií Célinou (1891-1974), synem Ferdinandem (1917-2013) a dcerou Kornélií (1916-2014). Kornélie, které doma říkali Nelly, se 20. listopadu 1936 v kapli sv. Jana Nepomuckého na zámku provdala za barona Bedřicha Hildprandta, kterému přezdívali „Fido“. Po komunistickém převratu byl majetek Hildprandtů v Blatné a okolí zkonfiskován, a přestože dostala rodina příslib, že může na zámku doživotně pobývat, byla v roce 1952 násilně vystěhována. Podle tehdejšího rozhodnutí nesměli žít blíž než jedenáct kilometrů od Blatné. Manželé Hildprandtovi a jejich dvě dcery (čtrnáctiletá Josefína a pětiletá Jana) se usadili v Rojících; Fído pracoval v Písku v elektrárně a Nella vyučovala cizí jazyky. Když v roce 1959 navštívil Československo etiopský císař HaileSelasie I., vyžádal si na prezidentovi Novotném legální vystěhování Hildprandtů do Etiopie. Z dřívějších diplomatických služeb císař znal otce Kornélie – svého poradce pro zahraniční politiku JUDr. Ferdinanda Veverku.  Tomu byl v roce 1948 zkonfiskován zámek Dolní Lukavice a poté, co emigroval do Etiopie, upozornil panovníka na osud své dcery a její rodiny. V Etiopii pan Veverka působil 12 let. V Addis Abebě byl Bedřichu Hildprandtovi svěřen dozor nad císařským hřebčínem a Nella pracovala jako tlumočnice u tamějšího sídla OSN. V roce 1992 se Nella vrátila na Blatnou s dcerou Janou a jejím manželem. Kornélie žila na zámku v Blatné až do své smrti v roce 2014. Její otec zemřel 7. dubna 1981 v Paříži.

15. listopadu 2021 Česká televize odvysílala reprízu tohoto dílu.  V reakci na tento díl do Dolní Lukavice na zámek přijela paní z Plzně. Její matce se zámek v televizním pořadu velmi líbil a vyslovila přání, že by se k 80. narozeninám chtěla na zámek podívat. S paní Viktorií se domluvily na termínu a návštěvu uskutečnily letos v únoru. Přivezli mnoho dárků, mezi nimi i umělecký několikapatrový dort.

Pan Zdeněk Kůs zaslal na obecní úřad Dolní Lukavice hezkou vzpomínku, za kterou děkujeme. Sdělil, že jeho babička Marie, rozená Řežábková (*1926) na zámku před II. světovou válkou sloužila a zámek velmi dobře znala.  V roce 1996 se na zámek přijeli podívat. Babička vnukovi ukázala modrý a růžový salonek v prvním patře zámku. Dle jejích slov zde bývala velká knihovna s mnoha svazky knih. Důmyslné bylo, jak se dostat z knihovny ven.  Muselo se vzít za knihu a otevřít si. Poté babička zavzpomínala, kde byla kuchyně a jídelna a na závěr si prošli zámecký park.

Eva Horová