Obsah

Bobr - dřevorubec na Dolnolukavicku

Typ: ostatní
Výskyt bobra evropského na řece Úhlavě na Dolnolukavicku dokládají ohlodané stromy v lokalitě za Turkovým mlýnem v Dolní Lukavici a pokud se pustíme po proudu řeky dále, můžeme ho objevit také poblíž Předenic.

Bobr – dřevorubec


Výskyt bobra evropského na řece Úhlavě na Dolnolukavicku dokládají ohlodané stromy v lokalitě za Turkovým mlýnem v Dolní Lukavici a pokud se pustíme po proudu řeky dále, můžeme ho objevit také poblíž Předenic. Tento až 30kg vážící hlodavec, známý svým zavalitým tělem a plochým ocasem, si poradí i s velmi širokými kmeny stromů, o čemž svědčí naše fotografie.

Bobr na Dolnolukavicku u mlýna v DLBobr na Dolnolukavicku u mlýna v DLBobr na Dolnolukavicku u mlýna v DLBobr na Dolnolukavicku u mlýna v DL

 



 


Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet. I když se jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat - to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů.

Mgr. Eva Klepsová
Foto: Radek Hora

Bobr na Dolnolukavicku u SnopoušovBobr na Dolnolukavicku u Snopoušov

 

 

 

 

Po americké kapibaře je bobr druhý největší známý hlodavec světa.

třída

savci - Mammalia

řád

hlodavci - Rodentia

čeleď

bobrovití - Castoridae

rod

bobr - Castor

druh

Bobr evropský - Castor fiber (Linnaeus, 1758)

 

Vzhled
Tento až 30kg vážící hlodavec je znám svým zavalitým tělem a plochým ocasem. Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Již méně známá je jeho schopnost uchopovat předměty. Má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel...), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách. Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí. Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.
Rozšíření
Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi. V ostatních případech se jedná o reintrodukci provedenou našimi ochránci přírody a ochránci přírody z okolních států, odkud se k nám bobr opět šíří.
První stopy navrátivšího se bobra byly u nás spatřeny v roce 1986 na řece Jihlavě, o dva roky později pak na Dyji. Od té doby se rozšířil především po řece Moravě. Tyto kolonie pocházejí z Dunaje. Z Německa se pak k nám dostala významná populace žijící na Labi. Dva páry byly také vysazeny na Odře.
Bobra lze vidět na říčních a lužních nivách po celé severní polokouli.
Způsob života a potrava
Mezi oblíbenou potravu bobra evropského patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby. Nepohrdne však ani jinými dřevinami. Pokud se v blízkosti nachází kukuřičné či řepové pole, je dost dobře možné, že tam bobra najdeme, jak si pochutnává na úrodě těchto polí. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívají pro nahromadění potravy na zimu.
Stromy mu však neslouží pouze k obživě. Pokud se bobr nachází na místě, kde si nemůže udělat útulný byteček v podzemí, dokáže strom pokácet a použít ho jako základ svého obydlí, které tvoří hráz na potoce či řece, kde se bobr rozhodl usídlit. Lze tedy říci, že ne vždy bobr staví hráz nebo hrad. To platí především o bobrech žijících na tocích s vysokými jílovitými břehy a hlubokou vodou. Ze svého obydlí vyrážejí hned po setmění a vracejí se až pozdě k ránu. Přes den odpočívají. Jejich "záškodnická" práce má však i kladný vliv na místní druhovou rozmanitost. V důsledku pokácení některých stromů dojde k prosvětlení území, které se pak stává vhodnějším pro mnohé druhy, zejména ptáků. Obecně jim vyhovují lokality s mírně tekoucí vodu a břehy porostlé měkkými dřevinami jako je vrba, olše, osika, bříza či topol.
Ochrana
V minulosti (19. stol.) byl bobr loven a chován pro jeho vysoce kvalitní kožešinu a vysoce aromatické výměšky žlázy, které se uplatňovali v lékařství a kosmetice. To jsou hlavní příčiny snížení jeho stavu až na naprosté minimum, které žilo již jen v chovných kožešinových stanicích. V dnešní době existuje několik způsobů, jak eliminovat škody na dřevinách, které nejsou díky malému počtu jedinců nijak velké. I když je jeho stavy v posledních letech zvýšily, stále se jedná o kriticky ohrožený druh. Podle zákona tedy nelze s tímto druhem bez povolení nakládat - to platí i pro likvidaci jejich hrází a hradů. Na tento druh se však vztahuje možnost požádat stát o náhradu škody jím způsobené.
 
Staženo 14.1. 2012 z http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=379

 


Vytvořeno: 16. 1. 2012
Poslední aktualizace: 16. 1. 2012 00:00
Autor: