VELIKONOCE v minulosti - pověrečné rituálové předměty

VELIKONOCE v minulosti
- pověrečné rituálové předměty

Každý se jistě těší na Velikonoce a příchod jara po dlouhé zimě. Stejně to cítili i naši předkové. Velmi důležité pro ně byly tzv. pověrečné rituálové (ochranné) předměty. Např. zvyk přinášet do domu jarní haluze v přírodně magickém systému zobecněl ve svěcení "kočiček" (rozkvetlých haluzí jívy), z nichž hospodáři dělali křížky a zastrkávali je při jarních obchůzkách kolem pole, aby jimi uzavřeli magický kruh "osvojeného" před škodlivými silami zvnějšku. Rituálové situace svěcení se soustřeďovaly kolem dvou nejvýznamnějších období svátků v církevním roce: Vánoc a Velikonoc. Kočičky se světily na Květnou neděli (týden před Velikonocemi). Rituálový cyklus uzavírala Popeleční středa následujícího roku, která zahajovala čtyřicetidenní půst na počátku velikonočního času. Tehdy se svěcené kočičky pálily a jejich popelem kněz znamenal čela věřících. Pozoruhodný je očistný status středy v rituálových situacích: vedle Popeleční středy předcházela bezprostředně Velikonocím (Zelenému čtvrtku) středa Škaredá či Sazometná, už v názvu vyjadřující symbol jarního očišťování. Na dodržování stanovených svátků měla dohlížet světská vrchnost spolu s faráři. Nesmělo se pracovat, prodávat na trzích, hospody mohly nalévat pivo a víno až skončení bohoslužeb v místních kostelích, byly zakázány veškeré hry, tance, zábavy a nesměly se konat ani svatby. Zákaz manuálních prací o svátcích v zemědělství nemohl být důsledně vyžadován, toleroval se přiměřený výklad vzhledem k naléhavosti sezónních prací a obstarání domácích zvířat.

Mgr. Eva Klepsová