Dětské divadlo

Dětské divadlo

Další příspěvek nás přenese na přelom roku 1886/1887, kdy učitelský sbor v lukavické škole s dětmi secvičil vánoční hru „Štěbetka“.

„Jest na nás, abychom stálé a dobré spojení udržovali s rodiči, jimž dítky vychováváme. Aby té shody bylo jen ještě více, usnesl se sbor učitelský na tom, a by se školní mládeží provedena byla vánoční hra „Štěbetka“, již p. kolega Vála ze své dřívější štace, Nové Lhoty, přinesl. Nápěvy k písním, jež se místy vyskytují, složil pan řídící učitel. Z každé třídy vybráno několik nejschopnějších žáků, a sestaven ochotnický personál. Každý učitel připravoval žáky své třídy. Kolik tu bylo práce, kolik námahy. Konány mnohé zkoušky, aby souhra byla, pokud možno, nejlepší. Když žáci své úlohy dokonale znali, přišla starost o jeviště. Kde je vzíti? V Lukavici bývali divadelní ochotníci, ti jeviště mají, řekneme o ně. A oni nám je nepůjčili. Opona prý se jim ztratila, ale, co mají, půjčí, půjčili nám šest prkének z podlahy jeviště a nějakou rozbitou boudu, snad bývala pro nápovědu. Co teď? Ve Dnešicích hrávali studující také divadlo, snad tam si potřebné vypůjčíme. Zjednán povoz a já vypravil se pro jeviště do Dnešic. Ale ani tam nic nebylo. Nezbývalo než vydati se do vzdáleného Merklína. Štěstí mi tentokrát přálo, jeviště jsem přivezl. Počasí bylo toho dne pěkné, sněžilo silně od rána do večera, ostrý vítr dělal veliké závěje. Sedět na voze byla zima, a jít se nemohlo, sněhu po kolena a nikde ani stopy. Ráno vyjeli jsme o osmé hodině a na večer o sedmé jsme byli doma.
Hra provozovala se dvakrát, poprvé dne 26. prosince 1886, podruhé dne 1. ledna 1887. Při první hře vybralo se 38 zlatých a 92 krejcarů, při druhé 18 zlatých a 20 krejcarů. K tomu poslal z Prahy hrabě ze Schönbornu 5 zlatých a velebný pán P. V. Novotný 1 zlatý. Bylo tedy příjmů 63 zlatých a 10 krejcarů, vydání pak za potřeby divadelní 16 zlatých a 54 krejcarů, zbývá čistého 46 zlatých a  56 krejcarů. Za to koupeny pomůcky učebné. Zbytek, jež chyběl, doplatil řídící učitel ze své kapsy. S bolestní zaznamenáváme, že ze strany, kde jsme měli býti podporováni v této snaze nejvíce, nebyli jsme podporováni zcela nic. Hra představuje narození Kristovo. I od občanstva bylo účastenství jen slabé. Jen málo jich přišlo z lásky ke škole a dětem, jiní přišli ze zvědavosti anebo pro ukrácení dlouhé chvíle. Jenom když se ruka k ruce vine, pak se dílo podaří. Veselá byla také práce s obleky. Tu ukázal se pan řídící učitel zvláště činným a jeho paní choť ušila všecky obleky pro hochy. A věru byl jich počet značný (přes 20). Obleky dívčí měly péči slečny Krubnerová a Pleplarová, pod dohledem této si dívky obleky své samy připravovaly. Látky na obleky koupili rodiče žákův herců. O jiné pak potřebné práce dělili se členové sboru učitelského…“

Zdroj:
Kniha pamětní školy dolnolukavické 1881 -1908, s. 33 - 35
Přepsala Mgr. Eva Klepsová